Salcburský chrám
Salcburský chrám je nejznámější sakrální stavba města a současně mocné duchovní centrum města – kdysi i dnes. Nádherná fasáda a mohutná kupole prozrazují typické znaky raného baroka. Historie jeho vzniku a vývoje je těsně spjata s narůstající mocí knížecích arcibiskupů, duchovních vládců Salcburku. Mnohokrát zničen ohněm, pokaždé však opět obnoven, vždy větší, mohutnější, honosnější, mocnější, stejně jako moc a bohatství salcburských knížecích arcibiskupů.
První stavba vznikla za působení biskupa Virgila, který nechal v roce 767 v centru tehdejšího římského Juvava (Juvavum – římský název Salcburku) postavit románskou baziliku. V září 774 byl boží stánek zasvěcen Svatému Petru a Svatému Rupertu; druhý jmenovaný se stal patronem města a země. Když pak v roce 1167 hrabata z Plainu, stoupenci císaře Friedricha Barbarossy, nechala zapálit město, stal se chrám obětí plamenů. Až o deset let později, za vlády arcibiskupa Konrada III. z Wittelsbachu, byl chrám znovu vybudován, krásnější a impozantnější než předtím, a stal se nejvýznamnější románskou katedrálou na severní straně Alp.
V roce 1944 byla při jednom z náletů na Salcburk, který byl baštou nacismu, zničena kupole chrámu a část oltáře. Po několika letech stavebních prací byl chrám obnoven ve své bývalé kráse a v roce 1959 nově vysvěcen. Tři letopočty na mřížích vstupních bran do chrámu – 774, 1628 a 1959 – připomínají, že byl chrám třikrát vysvěcen. Na hlavní fasádě jsou umístěny 4 monumentální sochy: apoštolové Petr a Pavel s klíčem a mečem a oba zemští patroni Rupert a Virgil se sudem se solí a modelem chrámu. Oba erbovní znaky, umístěné ve štítu, připomínají arcibiskupy, kteří nechali chrám nově vystavět. Byli to Markus Sittikus a Paris Lodron.
Z vnitřního vybavení chrámu stojí za zmínku křtitelnice, v níž byl pokřtěn Wolfgang Amadeus Mozart, překrásné hlavní varhany, které jsou střeženy svatými patrony Rupertem a Virgilem a také anděly, hrajícími na různé hudební nástroje, a také skvostná chrámová vrata z bronzu, která jsou dílem sochařů Ewalda Mataré, Giacoma Manzú a Toniho Schneidera Manzella. Wolfgang Amadeus Mozart zkomponoval ve své funkci dvorního chrámového varhaníka nesčetné mše a duchovní skladby určené právě pro tento chrám.
Chrámové náměstí vytváří jakési atrium chrámu. Arcibiskup Guidobald Thun nechal kolem roku 1660 postavit oblouky (otevřené brány s průchody do ostatních částí města)´. Uprostřed náměstí stojí Mariánský sloup, dílo, které vytvořili v letech 1766 – 1771 umělci Wolfgang a Johann Baptist Hagenauerovi pro arcibiskupa Sigismunda hraběte Schrattenbacha.